Pod pojem region Židlochovicko zahrnujeme - i poněkud v rozporu s historií - 24 obcí, které jsou ve výkonu politické správy vázány na město Židlochovice, jako obec pověřenou. Je to oblast mírné pahorkatiny i táhlých rovin, z nichž jako ústřední osa se vypíná kopec Výhon, chráněná oblast s množstvím botanických zajímavostí . Poklidné, většinou výstavné obce tvoří pak okolo něj vnější okruh.
Z národopisného hlediska se na tomto území stýkalo dříve vyhraněné nářečí hanácké s horáckým a malými náznaky i nářečí slovácké. Ale to vše, právě jako někdejší pestré kroje poznenáhlu mizí z denního života a postupně přechází do historie. Čas, který zde zvolna plyne jako voda v řece Svratce, přináší neustálé proměny - společenské i hospodářské.
Značnou část historie Židlochovicka tvoří válečné a loupežné nájezdy od středověku až po dobu nedávnou, jako by lidé zde měli odvádět krvavou daň za to, že mohou žít v tak štědré a úrodné krajině.
Byla však i hospodářská období šťastnější, plné společenských i kulturních podnětů. Vzpomeňme např. divadelně stále živé dílo bratří Mrštíků Maryša, jejíž částečnou předlohou byl osud paní Marie Horákové, později Turkové, která žila v Těšanech. Anebo na druhé straně sice méně známého, ale stejně zajímavého „Rejstříku dědiny Sobotovic z r. 1773, co každý soused z dědiny na svou zakoupenou chalupu buď na hotových penězích nebo v jakémkoliv jiném způsobu jest zaplatil.“
Hlavním středem pozornosti ovšem zůstává starobylý, v minulém století tak bolestně poničený, rajhradský klášter s nedocenitelnými literárními a uměleckými památkami. Stejně pozoruhodným je i židlochovický zámek, od středověku vrchnostenské středisko panství a kdysi sídlo mocných Pernštejnů, Žerotínů, Habsburků a v dobách první republiky známý i jako letní sídlo československých prezidentů.
Židlochovice a jejich okolí jsou též významnou vinařskou lokalitou s tradicí sahající až k samotným počátkům vinařství u nás, vždyť právě „Horenské právo židlochovické“ patří k nejstarším a nejvýznamnějším na Moravě.