Ačkoli se může zdát, že židlochovický region vznikl ve zcela nedávné době (v roce 2003, kdy došlo k reformě státní správy a město Židlochovice se stalo „malým okresním městem“), je tento celek založen na mnohem starších základech.
Nejstarší zmínky o jednotlivých obcích regionu pochází již z počátku 12. století. Obce původně patřily různým majitelům – českým knížatům a králům, šlechtickým rodům, rajhradskému, třebíčskému a také žďárskému klášteru.
Když v roce 1502 převedl král Ladislav Jagellonský majetek třebíčského kláštera do osobního vlastnictví Viléma z Pernštejna, tedy mimo jiné vsi Vojkovice, Telnice a Sokolnice, jistě netušil, že tak dal vzniknout novému panství, které přetrvalo až do roku 1918 a stalo se historickým základem dnešního regionu.
Vilém z Pernštejna byl totiž již tehdy vlastníkem Žabčic (od r. 1481), Nosislavi (od r. 1485), a Křepic (od roku 1498).
V roce 1508 odkoupil od Ladislava z Boskovic židlochovické panství (tedy ves Židlochovice, Unkovice, zaniklý Kovalov, Blučinu a rybník u Hrušovan), a v roce 1514 dostal ještě od Ladislava Jagellonského darem Pohořelice, zaniklé Borovsko a Prohersko.Tímto vznikl základ panství, k němuž postupně ještě přibyly obce Měnín (původně zeměpanský), Medlov (od pánů z Medlova), Unkovice (z majetku arcivévody Bedřicha), Přísnotice, Syrovice(patřící pánům z Boskovic), Hrušovany a Ledce (k panství připojeny r. 1590). Tak tyto obce vytvořily jeden celek – panství obklopující židlochovickou tvrz, později přestavěnou na zámek.
Mimo panství ležely obce Rajhrad, Rajhradice, Opatovice, Sobotovice, Holasice, zaniklá ves Čeladice a Otmarov, které byly spjaty s benediktinským klášterem v Rajhradě. Bratčice pro změnu patřily ke klášteru a panství dolnokounickému.
Na židlochovickém panství se vystřídala celá řada majitelů – páni z Pernštejna (v letech 1508 – 1561), páni ze Zástřízl (1561 – 1569), páni ze Žerotína (1569 – 1616),páni z Valdštejna (1616 – 1697), páni ze Sinzendorfu ( 1697 – 1743), páni z Dietrichštejna (1743 – 1819) a konečně Habsburkové (1819-1918).
Od roku 1850 do roku 1949 byly Židlochovice centrem soudního okresu do jehož územního obvodu spadaly Blučina, Bratčice, zaniklé Čeladice, Dolní Kounice, Nové Bránice, Holasice, Hrušovany, Ivaň, Kanice, Křepice, Kupařovice, Ledce, Loučka, Malešovice, Medlov, Mělčany, Měnín, Moutnice, Němčičky, Nesvačilka, Nikolčice, Nosislav, Odrovice, Opatovice, Otmarov, Pohořelice, Popovice, Přibice, Přísnotice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Růžový, Rychmanov, Smolín, Sobotovice, Syrovice, Šternov, Třebomyslice, Újezd, Unkovice, Velké Němčice, Vojkovice, Vranovice, Žatčany, Žabčice a samozřejmě Židlochovice.
V letech 1855 – 1868 a 1949 – 1960 byly Židlochovice rovněž centrem správního okresu. Ten byl v roce 1960 rozdělen na dvě části. Část připadla k okresu Brno-venkov a část k okresu Břeclav, a židlochovický okres tak zanikl.
V letech 1990 – 1992 došlo opět k velké reformě, kdy byly rozděleny činnosti v oblasti státní správy mezi existující okresní úřady a tzv. pověřené obce, kdy pověřené obce měly vykonávat státní správu i pro obce okolní, které k nim byly přičleněny. Také Židlochovice se staly pověřenou obcí s novým správním obvodem čítajícím 33 obcí. V roce 1996 došlo ještě k připojení jedné obce, a sice obce Nosislav, která původně patřila k okresu Břeclav a pověřenému městu Hustopeče. Městský úřad v Židlochovicích tedy vykonával některé činnosti státní správy pro obce: Blučina, Bratčice, Hajany, Holasice, Hrušovany u Brna, Jalovisko, Kupařovice, Ledce, Malešovice, Medlov, Měnín, Modřice, Moravany, Moutnice, Němčičky, Nebovidy, Nesvačilka, Nosislav, Odrovice, Opatovice, Otmarov, Popovice, Přísnotice, Rajrad, Rajhradice, Rebešovice, Sobotovice, Syrovice, Unkovice, Vojkovice, Žabčice, Žatčany, Želešice, Židlochovice.
Zatím k poslední reformě státní správy, na základě které došlo ke vzniku židlochovického regionu, došlo v roce 2003, kdy byly zrušeny okresní úřady, a jejich pravomoci přešly na pověřená města. Současně s tím došlo k přerozdělení obvodů jednotlivých pověřených obcí. Tak židlochovický region „přišel“ o Moravany, Nebovidy, Modřice, Hajany, Želešice a Rebešovice, které byly přičleněny k pověřenému městu Šlapanice a obce Malešovice, Kupařovice a Odrovice, které se přičlenily k pověřenému městu Pohořelice.
Dnešní region tedy tvoří 24 sousedících obcí, které mají společnou nejen státní správu, ale i historii, kulturu a doufejme, že i budoucnost.
Autor: Iva Tycová